|
|
Hodnocení míry znečištění vodních nádrží sinicemi metodami dálkového průzkumu Země
NOVÁK, Matěj
Kvalifikační práce se zabývá vyhodnocením znečištění vybraných vodních nádrží sinicemi a řasami pomocí jejich spektrálních vlastností. V práci jsou porovnána data naměřená terénním spektroradiometrem ASD Fieldspec 4 s laboratorně vyhodnocenými daty odebranými in situ. Pro zhodnocení míry znečištění sinicemi a řasami byly vybrány spektrální algoritmy 709/620 a 709/665. Hodnoty spektrálních algoritmů 709/620 a 709/665 vykazovaly těsnou lineární závislost s laboratorně vyhodnocenými koncentracemi fykocyaninu a chlorofylu-a (709/620 s PC a 709/665 s Chl-a) a regresní modely dosahovaly značné přesnosti (R2PC = 0,7339; R2Chl-a = 0,7899). V případě vztahu spektrálního algoritmu 709/665 s TP, PP a PN bylo taktéž dosaženo těsné lineární závislosti. A regresní modely dosahovaly opět značných přesností (R2TP = 0,7273, R2PP = 0,7466, R2PN = 0,7491). To naznačuje, že využití spektrometru ASD Fieldspec 4, potažmo jiných metod DPZ využívajících pro vyhodnocování spektrální reflektanci, nabízí v praxi vhodnou alternativu k vyhodnocování stavu povrchových vod prostřednictvím laboratorního vyhodnocovaní vzorků.
|
|
|
Hodnocení znečištění stojatých povrchových vod zelenými řasami a sinicemi pomocí jejich spektrálních vlastností
LAŠTOVIČKOVÁ, Radka
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením znečištění stojatých vod zelenými řasami a sinicemi za pomoci jejich spektrálních vlastností. Jako modelové území pro vyhodnocování byly zvoleny nádrže Hracholusky a Švihov. V těchto vodách bylo znečištění vyhodnocováno pomocí určení koncentrace chlorofylu-a a získáním hodnot odrazivosti jak ze spektroradiometru, tak ze satelitních snímků. Na základě výsledků jsme dokázali určit, že v obou vodních nádržích dochází k vysokému výskytu koncentrace chlorofylu-a, který slouží jako ukazatel míry znečištění povrchových vod. Obecně lze tvrdit, že koncentrace chlorofylu-a roste na místech, kde nedochází k cirkulaci vody. V těchto nádržích se jedná o začátek vzdutí a také o břehy. Výsledky dále ukázaly vhodnost použití dat dálkového průzkumu Země pro hodnocení znečištění velkých vodních ploch řasami a sinicemi.
|
|
|
Hodnocení vlivu krajinné struktury na znečištění povrchových vod v CHKO Křivoklátsko s využitím ArcSWAT
Hanzlová, Markéta ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá využitím hydrologického modelu SWAT pro hodnocení vlivu krajinné struktury na znečištění povrchových vod v oblasti CHKO Křivoklátsko. Za tímto účelem byly nástrojem ArcSWAT v prostředí ArcGIS vytvořeny hydrologické modely pro tři strukturně odlišná povodí nacházející se v zájmové oblasti. Pomocí těchto modelů byly od roku 2003 do poloviny roku 2014 simulovány koncentrace dusičnanů v povrchových vodách, pro které byla k dispozici terénní měření potřebná pro kalibraci a validaci modelu. Statistické hodnocení modelů se stávajícím uspořádáním krajinné struktury nevykazovalo uspokojující shodu simulovaných hodnot s hodnotami měřenými. Vzhledem k nejistotám zahrnutým v modelu, včetně nedostačujícího množství měřených hodnot dusičnanů, nebylo možné očekávat statisticky přesné výsledky. Po ověření základních modelů bylo důležitým krokem vytvoření modelů nových, které zahrnovaly různé scénáře uspořádání krajinné struktury. Nové varianty představovaly změny využití pozemků zařazených v kategorii orná půda na pastviny nebo na smíšené lesy, a to v oblasti rozléhající se kolem toku do vzdálenosti 250 m a 500 m. Při modelování vlivu jednotlivých scénářů uspořádání krajinné struktury na koncentrace dusičnanů se prokázal pozitivní účinek zatravnění i zalesnění pozemků využívaných jako...
|
|
|
Estrogeny v povrchových vodách - zdroje, koncentrace, detekce
Maršálek, Blahoslav ; Sadílek, Jan ; Maršálková, Eliška ; Endo, Valentina ; Godoy Alonso, Paula
Estrogeny v povrchových vodách se staly tématem, které je bez znalosti souvislostí pro neodborníky málo přehledné. V prvé řadě nelze zaměňovat estrogeny v povrchových vodách za endokrinní disruptory (ED), které jsou nadřazený pojem (zahrnují jak estrogeny, tak například androgeny). Látky s estrogenní aktivitou v povrchových vodách nejsou svým původem pouze antikoncepční přípravky, jak je mnohdy zjednodušováno, naopak jde o širokou skupinu látek jako například toxické kovy, pesticidy, farmaka, PCB apod. Kromě výše zmíněných látek mají estrogenní aktivitu také přírodně syntetizované látky (např. fytoestrogeny).Tyto látky se v povrchových vodách zatím vůbec neanalyzují. Výjimku tvoří ojedinělé studie fytoestrogenů, ikdyž lze předpokládat, že fykoestrogeny produkované řasami a sinicemi mohou být produkovány ve vodních ekosystémech v ekotoxikologicky relevantních koncentracích. Estrogeny lze detekovat ve vodách, sedimentech a vodních organismech pomocí instrumentálních analytických metod (LC-MS/MS), dále například pomocí ELISA, nebo pomocí biotestů, které detekuji také tzv. potenciální estrogeny ( lze prokázat vazbu na některý z receptorů, ale efekty zatím nebyly prokázány v živém organismu. Při interpretacích a srovnávání výsledků musíme vždy zohlednit metodu detekce, protože každá má své výhody a nevýhody. Instrumentální metody jsou zaměřeny jen na vybrané estrogeny, takže některé studie udávají nepřítomnost estrogenů. Naopak biotesty ukazují sumu látek s estrogenní aktivitou.přičemž výsledek je ještě ovlivněn přítomnosti antiestrogenních látek. Proto důrazně doporučujeme věnovat při srovnávání a interpretaci dat z různých zdrojů velkou pozornost metodě odběru vzorků a především metodě analýzy estrogenů s uvedením detekčního limitu.
|
|
| |
|
|
Projekt Odra II
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, pobočka Ostrava ; Šlouf, Vladimír ; Sezima, Tomáš ; Řehánek, Tomáš ; Mičaník, Tomáš ; Soldán, Přemysl ; Šajer, Jiří ; Trdlica, Luděk
Ve smyslu rozšířené metodiky pro syntézu používané Evropskou environmentální agenturou pod zkratkou DPSIR představuje předkládaný úkol stav kvality vody (organické znečištění nutrienty, těžké kovy, specifické organické látky, bakteriologické znečištění) a kontaminace plavenin a sedimentů. Oblast 1: Poznávací, rozborový a hodnotící systém - Hydrochemická sledování a hodnocení. Hydrobiologická sledování a hodnocení. Bilance celkového fosforu v pozadí. Charakter vypouštěných odpadních vod z bodových zdrojů znečištění. Kontaminace povrchových a odpadních vod chlorovanými TOL. Podklady pro hodnocení bodových zdrojů znečištění dle legislativy EU. Výzkum hraničních vod menších toků v povodí Odry
|
|
|
Projekt Odra II
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, pobočka Ostrava ; Šlouf, Vladimír ; Sezima, Tomáš ; Řehánek, Tomáš ; Mičaník, Tomáš ; Soldán, Přemysl ; Šajer, Jiří ; Trdlica, Luděk
Ve smyslu rozšířené metodiky pro syntézu používané Evropskou environmentální agenturou pod zkratkou DPSIR představuje předkládaný úkol stav kvality vody (organické znečištění nutrienty, těžké kovy, specifické organické látky, bakteriologické znečištění) a kontaminace plavenin a sedimentů. Oblast 1: Poznávací, rozborový a hodnotící systém - Nebodové zdroje znečištění. Hydrologická sledování a hodnocení. Oblast 2: Aplikace právních předpisů EU. Oblast 3: Informační podpora projektu. Oblast 4: Diskuze výsledků, jejich syntéza a aplikace. Oblast 5: Publikace výsledků řešení projektu.
|
|
|
Projekt Odra II: Syntéza za období 1998-2002. Díl 3
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, pobočka Ostrava ; Trdlica, Luděk
Hlavním cílem předkládané zprávy je syntéza výsledků jednotlivých částí a dílčích úkolů Projektu Odra II za období 1998-2002, včetně uvedení návrhů a doporučení ke zlepšení jakosti vod a vodních ekosystémů v povodí řeky Odry. Výsledky předkládaného projektu budou využívány jako podklad pro rozhodování orgánů státní správy, jako podpora mezinárodních aktivit v tomto prostoru (Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním, Helsinská komise, HELCOM) a v neposlední řadě jako ucelený podklad pro tvorbu Plánu povodí řeky Odry.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.